My, křesťané žijící v České republice,
s velkým znepokojením sledujeme sílící pokusy o ideologické zneužívání Kristovy zvěsti. Proto jasně a důrazně prohlašujeme, že:
- Odmítáme snahy ztotožňovat křesťanství s konkrétním politickým programem, ať už „konzervativním“, nebo „pokrokovým“, protože do takových kategorií se evangelium vůbec nedá vtěsnat. Všem politicky aktivním křesťanům připomínáme, že Kristus k sobě přitahuje lidi velmi různých povah a přesvědčení a leckdy je pak vysílá nečekaným směrem.
- Odmítáme přehnaně důvěrné vztahy mezi církvemi a státem, protože v dějinách měly mnohdy za následek kruté zločiny nebo přinejmenším znevěrohodnění křesťanského poselství. Všem církevním představitelům připomínáme naléhavý odkaz proroků, kteří se pro Boží slovo dokázali vzepřít i sebebrutálnější světské moci.
- Odmítáme národovecké překrucování symbolů a tradic křesťanské víry, historických skutečností a kulturních hodnot. Všem nacionalistům a xenofobům připomínáme, že jsme od svého Pána dostali za úkol vyjít „do celého světa“ a že vzorem církve je letniční zázrak porozumění mezi lidmi „ze všech národů“.
- Odmítáme záštiplné a zákonické odsuzování lidí, kteří se v něčem odchylují od církevní morálky. Na tom, že nekřesťané se ne vždy řídí křesťanskými pravidly, ať už v sexuální nebo v jakékoli jiné oblasti, pro nás není nic překvapujícího ani pohoršlivého. Všem mravokárcům připomínáme, že „všichni“ – křesťané i nekřesťané – „zhřešili a jsou daleko od Boží slávy“, a že právě proto přišel na svět Vykupitel.
- Odmítáme budování neprostupných barikád mezi církví a domněle nepřátelským světem. Všem „dobrým katolíkům“ připomínáme, že „radost a naděje, smutek a úzkost lidí naší doby, zvláště chudých a všech, kteří nějak trpí, je i radostí a nadějí, smutkem a úzkostí Kristových učedníků, a není nic opravdu lidského, co by nenašlo v jejich srdci odezvu. Jejich společenství… cítí, že je opravdu těsně spjato s lidstvem a jeho dějinami.“ (Gaudium et spes, 1)
- Odmítáme všechny projevy ducha malichernosti, nesnášenlivosti a zloby, neboť se naprosto protiví radostnému, smělému, velkorysému a láskyplnému duchu Kristových slov i skutků.
Kromě odporu k těmto nebezpečným postojům nás nic nespojuje. Nejsme žádná organizovaná skupina. Nemáme žádný politický ani náboženský program. Snažíme se jen vytyčit a hájit prostor svobody, v němž „Duch vane, kam chce“, a pomáhá tak každému z nás denně hledat vlastní, jedinečnou cestu následování Krista.
na slavnost Ježíše Krista Krále, 20. 11. 2011